Jiří Kohoutek


vrchní obrázek



Zeměpisný:
Hranice Moravy
Prajzska
Historické mapy Moravy
Haldy Ostravy

Akademický:
Oslovování tituly
Excerpce
Pravopis

Prajzska

Umístění

Prajzska leží v severovýchodní části České republiky, v Moravskoslezském kraji, okrese Opava. Co se historických zemí týče, leží celá v jihovýchodní části Horního Slezska. Prajzska je poměrně malé území mezi Ostravou a Opavou. Její rozloha je zhruba 315km2. Prajzska je charakteristická nejen svou polohou, ale hlavně historickým vývojem.

Poloha Prajzske v České republice.

Název

Toto území dříve patřilo Prusku, a to od první slezské války (1742), kdy jej Marie Terezie prohrála společně s většinou Slezska. Odtud pochází název 'Prajzska'. Z této části historie také pochází další pojmenování, tolik používané na Prajzske. Toto pojmenování je 'císařská' a patří území, které zůstalo po zmíněné válce dále v držení Habsburské monarchie. Pro lidi na tomto území se také vžilo pojmenování 'císařáci', v jednotném čísle 'císařák'. V podstatě to jsou všichni, co žijí ve zbytku České republiky, ale toto pojmenování se používá hlavně pro ty, kteří žijí v bližším okolí Prajzske, tak zvaně 'za řekou'.

Poloha Prajzske v Moravskoslezském kraji.

Hranice

Hranici Prajzske tvoří na severu hranice České republiky s Polskem. Na Východě ji tvoří řeka Odra a na jihu řeka Opava. Trochu problématickou částí hranice je její poměrně malá západní část u města Opavy. Jako hranici, můžeme dnes nejlépe označit Kateřinský potok, který geograficky odděluje Prajzskou od Opavy a zároveň poměrně dobře kopíruje hranici historickou.

Nejlépe se můžete na toto místo podívat na mapy.cz, na historickou mapu, kde uvidíte Prajzskou jako nezmapované místo mezi Opavou, Ostravou a vyznačenou dnešní hranicí České republiky.

Lidi

Lidi na Prajzske mají takovou zvláštní naturu. Jsou často pomlouvání, ale často neprávem. Původně se Prajzákům říkalo Moravci, do Prajzáků se jim jen nadávalo. Dnes to kromě těch nejstarších přijímají spíše s hrdostí než s hanbou.

Každý správný Prajzák má nárok na Německé státní občanství, protože jeho děd (či praděd) bojoval za Wehrmacht.

Prajzáci mluví po svojimu, ale bohužel, dnes se nářečí pomalu zapomíná a kromě nejstarších jím mluví jen pár mladších.

Zahrádky

Každý Prajzák musí mít upravenou svou zahrádku. A Tak můžete třeba v Bolaticích vidět muže, jak sekačkou sečou trávničky mezi chodníkem a cestou, ovšem jen před svým domem, a ženy zastříhávají ještě nůžkami po nich to, co se sekačkou moc nepovedlo. Babičky zametají chodníky před svými chalupami a přitom klebetí. To je další typická vlastnost Prajzáka, on pomluví kohokoliv a cokoliv.

Informovanost

A jak řekl jeden mladý Prajzák, můj kamarád Honza: "Herr Gott, to není možné, abych o tom něco nevěděl.". Každý Prajzák, a to bez vyjímky, musí vědět, co se kolem něj děje a proč. Starší dámy si proto k židli u okna pořizuji dalekohledy a pak si po mších vyměňují informace, co se dělo v jejich dohledu.

Prajzák musí všechno vědět i vidět.

Práce a krádeže

Povídá se, že Prajzáci kradou. To ovšem není vůbec pravda. Jen berou to, co je zdarma, ikdyž neví, k čemu by to mohlo být, však ono se na to přijde. Když vzal z Vítkovic kus železa, tak přece jen pomohl podniku, protože ten kus byl stejně na vyhození a bral ho v podstatě z kontejneru. Když po něm mistr chtěl aby pořádně zamakal, musel nejen zaplatit, ale taky na Prajzskou poslat nějaké naturálie (třeba tatrovku písku), aby se do toho Prajzák pořádně pustil. Přece se pro cizího nepředře.

Prajzák se pro druhého nepředře.
některá práva vyhrazena
Jiří Josef Kohoutek, 19.03.2018

CS
DE
EN