Jiří Kohoutek


vrchní obrázek



Zeměpisný:
Hranice Moravy
Prajzska
Historické mapy Moravy
Haldy Ostravy

Akademický:
Oslovování tituly
Excerpce
Pravopis

Pravopis

Stručný přehled podle publikace:
HOLOUŠOVÁ, Drahomíra. Jak psát diplomové a závěrečné práce. 2. vydání. Olomouc: UPOL, 1999. ISBN 80-7067-841-0.

Zásady pro psaní interpunkčních znamének

Před čárkou, tečkou, středníkem, otazníkem, vykřičníkem a dvojtečkou se mezera nedělá, dělá se až za nimi.

Text v závorkách se od závorek neodděluje mezerou, odděluje se až celá závorka od zbytku textu.

Závorky se používají v pořadí kulatá, hranatá, složená.

Zkratky

končící souhláskou píšeme tečku (př.n.l.)

končící samohláskou píšeme bez tečky (fa, pí)

oficiální zkratky titulů (doc., PhDr., Ing.)

ustálené spojení se píší dohromady a bez tečky (atd., tj., tzn.)

Značky

píší se vždy bez teček (%, m, Kč)

mezi číslicí a značkou píšeme mezeru (15 kg, 25 %)

   mezeru nepíšeme když číslicí vyjadřujeme přídavné jméno (3% roztok, 20násobný)

číslice jsou také značky, tečku píšeme jen za řádovými číslovkami

mezi hodinami a minutami píšeme vždy tečku

mezi desetinnými zlomky píšeme vždy čárku

Dělení slov

dělíme na členy složeniny (kolem-jdoucí)

oddělíme slabičnou předponu předponu (pod-robit)

   ne tak neslabičné předpony (s-, z-, v-)

pak dělíme na slabičné hranici, s přihlédnutím ke koncovkám a příponám (hlub-ší, soutěž-me)

nerozdělujeme předložky se jménem nebo slovní spojení (s bratrem, 20 m, 50 %)

Psaní spřežek

obvykle můžeme psát obojím způsobem, ale vždy respektujeme významové rozdíly
(kupříkladu – ku příkladu, například – na příklad)
(Vypadlo mi to z paměti. Odříkat zpaměti, nazpaměť.)

Spojovník

Píšeme bez mezer.

V příjmeních ze dvou samostatných jmen (K. M. Čapek-Chod)

V místních jménech a názvech správních oblastí (Olomouc-Černovír)

Ve spojeních, jejichž složky jsou ve vztahu souřadném (propan-butan)

V přejatých slovech (džiu-džitsu)

Mezi členy spojení jako C-vitamin, alfa-záření (v opačném pořadí se spojovník nepíše)

U přídavných jmen ve vztahu vzájemnosti (česko-polský)

U přídavných jmen „-sko“, „-cko“, „-ně“, „-ově“ (společensko-politický, literárně-hudební)

Nepíšeme u ustálených spojení přídavného a podstatného jména (vysokoškolský)

Nepíšeme u přídavných jmen která jsou ve vztahu slučovacím a nejsou zakončena „-sko“, „-cko“, „-ně“, „-ově“ (hluchoněmý, červenomodrý)

Nepíšeme u složených přídavných jmen kde je první člen podstatné jméno (palivoenergetický)

U některých jmen slouží rozdílný způsob psaní k významovému rozlišení (politickoekonomický – týkající se politické ekonomie, politicko-ekonomický – politický a ekonomický).

Tečka

Za nápisy a nadpisy odděleny jiným grafickým prostředkem (zalomení řádku), tečku nepíšeme.

Tečku píšeme ve větě v závorce v případě, že není součásti věty mimo závorku.

Po tečce napíšeme pomlčku v případě, že chceme zdůraznit ukončení věty.

Čárka

Čárkou mimo jiné oddělujeme vsuvky (výrazy vložené do věty), mimo vsuvky ustálené (např. slovo prosím)

Středník

Středník je významově mezi tečkou a čárkou. Naznačuje užší souvislost mezi jím oddělenými výrazy.

Otazník

Můžeme použít i uprostřed nezřetelné věty. (Náš přítel Jirka, pamatuješ se ještě na něho?, leží zase v nemocnici.)

Dvojtečka

Se používá k uvození výčtu. Jednotlivé položky výčtu zakončujeme středníkem nebo čárkou, poslední pak tečkou. Je možné každou položku výčtu začít velkým písmenem a ukončit tečkou.

Při oddělování zdůvodnění a vysvětlení.

Přímá řeč

„Jendo,“ povídá tatínek, „jdi nakoupit.“

Tatínek povídá: „Jendo, jdi nakoupit.“

„Jendo, jdi nakoupit,“ povídá tatínek.

„Jendo!“ povídá tatínek. „Jdi nakoupit!“

Tatínek už zase povídá to svoje věčné „jdi nakoupit“.

Pomlčka

Označuje neukončenou větu. Za ní se může použít vykřičník.
(Když jsi takový -)
(A dej si pozor, nebo - !)

Důrazněji odděluje části věty než čárka.

Apostrof

Vypouští některé hlásky. Nepíše se v ustálených případech. (Žes to viděl. Cos přinesl?)

některá práva vyhrazena
Jiří Josef Kohoutek, 10.01.2018

CS
DE
EN