Aikidó je jedno z nejmladších bojových umění, vzniklo v první polovině 20. století v Japonsku. Jeho zakladatelem byl Morihei Uešiba (1883–1969), výjimečný bojovník, mistr několika starých škol bojových umění, který spojil techniky tradičních japonských bojových umění (zejména džúdžucu, kenjutsu a džódó) se svou duchovní filosofií. Po intenzivním studiu a osobní duchovní transformaci začal techniky upravovat tak, aby nešlo o poražení protivníka silou, ale o využití energie útoku a nenásilné zneškodnění. Ve 30.–40. letech se jeho učení začalo označovat jako aiki-budó a později jako aikidó („cesta harmonie energie“). Po druhé světové válce se aikidó rozšířilo do celého světa jako nenásilné, defensivní bojové umění zaměřené na osobní rozvoj, vyrovnanost a respekt.
Aikido jako bojové umění se zaměřuje na obranu bez útoku, takže z podstaty je nesoutěžní. Jeho podstatou je využít sílu a směr protivníkova útoku, přesměrovat ji a znehybnit nebo odhodit útočníka bez zbytečného zranění. Nejde o překonání protivníka silou, ale o sladění se s jeho pohybem.
Převážně však civčíme Aikido pro osobní rozvoj. Intenzivně pracujeme na sebepoznávání těla i mysli. Všestranně se cvičíme v síle, obratnosti, rovnováze i pohyblivosti. Učíme se pracovat s vnitřním klidem, respektem a sebekontrolou. A taky trénujeme sebedisciplínu.
Aikido je vyvážený systém vhodný pro jakýkoliv věk (od dětí po nejstarší seniory) i fyzickou kondici. Jako cvičící jsme si všichni rovni, nehledě na stupeň technický znalostí nebo profesi, kterou děláme mimo dojo.
Mistr Masatomi Ikeda (1940–2021) patřil k nejvýznamnějším osobnostem, které pomohly rozšířit aikidó v Evropě i u nás.
V Evropě začal působit v 70. letech, kdy byl vyslán japonskou Aikikai jako instruktor do Švýcarska. Zde vybudoval silnou základnu a postupně začal učit v dalších evropských zemích. Jeho semináře byly proslulé technickou precizností, důrazem na základní principy a osobní vedení žáků. Díky jeho práci se aikidó rozšířilo do mnoha evropských dojo a vznikly stabilní národní organizace.
V České republice začal mistr Ikeda jezdit po roce 1989. Jeho semináře v Praze, Brně a dalších městech výrazně ovlivnily podobu českého aikidó – zavedl systematický trénink, technickou metodiku a spojil české cvičence s mezinárodní komunitou. Mnoho českých instruktorů, kteří dnes vedou dojo, byli jeho přímými žáky.